Zařízení stavby a betonárny

Ubytovací zařízení

Již v dubnu 1948 zahajují pracovníci firem Konstruktiva a Lozovský přípravné práce na staveništi, tj. stavbu baráků, ubikací a skladišť, zdroje pitné vody, elektrorozvodů, atd.

Provádí se výroba tvárnic a z nich potom výstavba ubikací v prostoru na pravém břehu Svratky, téměř naproti firmě Rotter, asi 500 m od staveniště přehrady – postaveno 9 objektů

Objekty pro ubytování pracovníků byly zděné přízemní nebo patrové, s ústředním vytápěním a teplou vodou.

Součástí byla jídelna s kuchyní, zajišťující vydávání jídel v třísměnném provozu, včetně dnů pracovního klidu. Dále zde byla klubovna a ordinace lékaře.

Další ubytovací kapacity – 16 dvopokojových bytů pro ženaté zaměstnance, byly zbudovány na svahu nad závodem Rotter.

Součástí ubytovacího zařízení bylo i vybudování vodního zdroje na svahu nad táborem.

Kapacita celkem 600 – 800 lůžek.
Výstavba byla dokončena počátkem roku 1950.

6. 2. 1954 vyhořel dřevěný ubytovací barák „Pod lesem“. Byli zde ubytovaní hlavně mistři. Značnou část inventáře se podařilo zachránit. Nebyl již obnovován.

Betonárny

V údolí za budoucím staveništěm přehradní hráze vznikal stavební dvůr.

Jednalo se o tesárnu a staveništní pilu (zajišťovala potřeby řeziva na stavbě), dílny zámečníků, elektrikářů a laboratoř (provádění veškerých zkoušek betonu a jeho složek, kontrolu kameniva). Byly zde i potřebné sklady.

Na snímku vlevo na pravém břehu řeky deponie (skládka) odtěžené zeminy, vpravo na svahu začínájí přípravné práce pro budoucí drtírnu kamene a betonárnu.

Zde se také betonovala část tvárnic pro ubikace ve Víře (potřebný štěrkopísek se těžíl v okolí řečiště).

Nahoře je patrný zářez budoucí cesty do Korouhvice k lomu, která sloužila pro dopravu kamene k drtírně.
Snímek z března 1949.

Pohled na rozestavěnou „provizorní“ drtírnu a třídírnu kamene, sila na cement, kámen, písek a betonárnu.

Použité strojní zařízení bylo sváženo z různých staveb, bylo mnohdy ve špatném stavu a pracovníci údržby je na místě opravovali a uváděli do provozuschopného stavu.
Stav z června 1949.

Provizorní betonárna, včetně drážky na dopravu betonu na staveniště, byla dokončena a uvedena do zkušebního provozu.

Prováděly se zkoušky drcených frakcí, správnost automatického dávkování štěrku, písku, cementu a vody.

Betonují se vzorky pro laboratorní zkoušky pevnosti, nepropustnosti a další.

První beton pro přehradní zeď dodán 27. září 1949.

Pohled na provizorní betonárnu a údolí řeky Svratky.

Snímek z doby, kdy již byla v provozu nová betonárna a lanovka. Jsou vidět třasadlové žlaby pro dopravu písku(vpravo) a krytý dopravní pás ma dopravu cementu od nových sil.

Do vybudování a zprovoznění lanovky byl veškerý cement dodáván pytlovaný a dopravován nákladními auty (s ruční nakládkou a vykládkou!). Rovněž říční písek dopravován auty.

Levobřežní svah s „provizorní“ betonárnou v době, kdy už byla budována betonárna nová.

Již stojí budovy drtírny a třídírny kamene a betonová válcová sila pro kamenné frakce.

Je betonována železobetonová konstrukce pro sila na cement a říční písek a zařízení betonárny.

Sila na cemen a říční písek a dřevená konstrukce konečné stanice lanovky.

Baráky v sosedství v horní řadě sloužily jako kanceláře mistrů a jako základní sociální zařízení pro obsluhu drtírny a betonárny.

Na úrovni kolejiště byly pomocné objekty – boudy pro stavbu drtírny a betonárny, ale i pro provoz a opravy vlaků.

Železobetonový skelet s dřevěnými výplněmi pro sila na cement, říční písek a betonárnu a konstruce pro konečnou stanici lanovky.

V nejvyšším patře byla vykládací stanice lanovky.
Pod nim pak vlastní dřevěná sila.
O patro níž byla zařízení vah pro automatické dávkování cementu, štěrkopísku, kamenných frakcí a vody.
V prvním patře byly nainstalovány 3 míchačky Winget 1 500 l.
V přízemí bylo odběrní místo pro nakládání betonové směsi do košů, umístěných na vozících.

Celkový pohled na novou betonárnu s konečnou stanicí lanovky.

Věžička vlevo dole je jedním z prvních trigonometrických bodů, pomoci nichž byla vytyčena vlastní detailní síť bodů pro stavby přehrady. Tyto body byly fixovány v betonových bločcích různých rozměrů.

Jeden z mála snímků parních lokomotiv a jejich posádek, které dopravovaly vlaky s kamenem z lomu v Korouhvici k drtírnám na staveništi.

Vozíky s koši, které se pod betonárnou plnily betonovou směsí a dopravovaly
pod jeřáby na staveništi hráze.

STARÁ BETONÁRNA:
1/ Drtírna – primární kuželový drtič, sekundární drtiče, válcový a kulový mlýn, vibrační sítové třídiče – vše propojeno dopravními pásy.
2/ Dávkování kameniva – provádělo se v nejníže položené boudě (jde před ní dopravní pás) – u hrubých frakcí vozíkovými podavači, u jemných podavači Harding.
3/Betonárna– v počátcích byla pouze jedna míchačka Stavostroj, v roce 1951 doplněna o sklopnou míchačku Winget o obsahu 1 500 l. Nad míchačkami byly váhy na cement a objemové dávkování vody. Ve věži před betonárkou byl výtah pro dopravu pytlovaného cementu, dováženého auty. Pytle byly ručně vysypávány do sila nad cementovými vahami.
Po zahájení dopravy cementu a štěrkopísku lanovkou do sil nové betonány, došlo k propojení betonáren dopravníkovými pásy.
4/ Zásobník labského štěrkopísku – vybudován u cesty k betonárně, aby bylo možné dopňování i nákladními auty.
5/ Střásací žlaby – propojovaly zásobník štěrkopísku s novou betonárnou , kde byl napojen na vykládací zařízení lanovky.
6/ Krytý transporní pás – pro dopravu volně loženého cementu od nové betonárny do budovy dávkování kameniva.
Toto „provizorní“ zařízení (z důvodu oddalování dodávek zařízení pro novou betonárnu z Přerovských strojíren) vyrobylo kamenivo a beton v roce 1949 8 500 m3, v roce 1950 27 000 m3, v roce 1951 50 000 m 3 a v roce 1952 55 000 m3.
Po uvedení do plného provozu nové betonárny, bylo od 2. pololetí 1953 zařízení této staré betonárny demontováno, aby bylo možné zahájit částečné nadržování vody (první retence) do výšky dokončené části hráze.

NOVÁ BETONÁRNA:
Výstavba byla zahájena v roce 1950. Byla umístěna na svahu vpravo pod úrovní levobřežní komunikace (kouří tam lokomotiva) až po kótu 437,00 m.
7 / Drtírna a třídírna – zajišťovala výrobu pěti frakcí ( 0 – 2 mm, 2 – 7 mm, 7 – 30 mm, 30 – 70 mm, 70 – 100 mm). Byla rozdělena do dvou sekcí strojů a každá sekce měla dva čelisťové drtiče s primárním třídičem, dva granulátory a jeden válcový mlýn. Pro obě sekce byl jeden kulový mlýn pro výrobu frakce 0 – 2 mm. Vratné pásy a systém sekundárních vibračních třídičů umožňoval korigovat a doplňovat zásobu jednotlivých frakcí.
První sekce byla uvedena do zkušebního provozu v druhé polovině září 1952. Druhá sekce uvedena do provozu v polovině června 1953.
8/ Betonová sila na drcený kámen – sem směřoval veškerý nadrcený kámen dle frakcí.
9/ dávkovače kameniva– zde se rozdělovalo a dávkovalo kamenivo pro jednotlivé míchačky. Podavače pro hrubé frakce vozíkové, pro jemné frakce podavače Harding, dávkovaly frakce na dopravní pásy.
10/ Betonárna – pod sily, dávkovači – v prvním podlaží – s třemi míchačkami Winget 1 500 l.
11/ Objekt v pozadí na louce –stanice lanovky. Trasa lanovky z Bystřice n. P. byla v přímce. Zde se trasa lomila, vozíky lanovky sjely z lana na kolejnici, která je srovnala do směru na betonárnu, pak byly navedeny na lano lanovky k silům . Navádění stejně jako vykládání bylo ruční.

Zařízení nové betonárny bylo schopné vyrobit 1 000 m3 betonu denně. Po uvedení do provozu v 2. pololetí 1952 vyrobila 45 000 m3, v r. 1953 120 000 m3, v r. 1954 pak 100 000 m3, v letech 1955 a 1956 zbývajících 75 000 m3.

(Zpracováno dle informací pana K. Sliže pro Vírské internet. stránky.)

3.1.1956 byla dokončena betonáž přehradní zdi – pilíře mostovky na přepadových blocích – z nové betonárny.
Tím skončilo její nasazení na stavbě přehrady Vír a zahajuje se konečná demontáž strojní a stavební části.

4.1. 1956 ukončena demontáž strojní části vykládací stanice lanové dráhy a mohlo být započato s rozebíráním dřevěných konstrukci stanice.

Pro dokončovací práce na hrázi, mostovce a předmostích byly využívány mobilní míchačky betonu a betonárny na pravém předmostí.

Současný stav bývalé betonárny a ubytovacích zařízení .

Strojní zařízení byla demontována 25.1.1956, zústaly pouze železobetonové konstrukce sil.
V provozu zústala část drtírny a třídírny kamene. Ta zajišťovala zásobu drceného kamene.

0d 1. 8. 1956 probíhá demontáž zbývajících zařízení.

Nepodařílo se dohodnout s armádou na destruci betonových konstrukcí odstřelem.
V zavěru výstavby přehrady, z důvodů úsporných, bylo upuštěno od trhacích prací a konstrukce byly ponechány.

Ostatní zbývající zařízení staveniště (hl.kanceláře, dílny, pila, …) byla počátkem roku 1958 přemístěna na stavbu přehrady Mostiště u Velkého Meziříčí.

Vždy, při sníženém stavu vody v přehradním jezeře, se naskytnou takovéto pohledy na pozůstatky drtírny a betonárny z období výstavby přehrady.

Současný pohled na bývalý ubytovací tábor.

V současné době jsou v táboře :

Obecní úřad Vír a kulturní zařízení obce (1),
sociální byty (2),
pošta a zdravotní středisko – nově postaveno(3),
tzv.Řecký – prázdný (4), turistická ubytovna OÚ (5),
odkoupeno – obydleno (6),
bývalý sklad Medika Brno –prázdné (7),
odkoupeno – obydleno (8).

(Zpracováno dle informace pana Zelinky z Víru.)