Výstavba přehrady od roku 1947 do roku 1952
Zahájení přípravných prací na stavbě VÍR I.
Údolí Svratky nad Vírem s cestou do Chlumu, Korouhvice a Chudobína. Začínají přípravné práce pro stabu přehrady Vír I.
Zástupci Zemského národního výbor (ZNV) v Brně předali stavebním firmám Konstruktiva a Lozovský základní výškové body stavby (26. 5. 1948). To byl oficielní začátek prací na staveništi přehradní hráze.
Bylo zaměřeno území pro postavení přehrady v profilech po 5, případně 10 m (patrné na snímku), osazeny pevné nivelační fixy na obou březích a svazích, které budou sloužit pro stavbu a další zaměřovací práce. Na třech vrtech do hloubky 10 m proběhly tlakové zkoušky.
Snímek z dubna 1948
Probíhá odlesňování svahů pro budoucí hráz – levobřežní svah. Dřevo je využito pro potřeby stavby a zpracováno na vlastní pile.
Ke konci června 1948 bylo na staveništi 85 dělníků.
Souběžně je prováděna skrývka na obou svazích. Zemina je dopravována žlaby do vozíků úzkorozchodné drážky a ukládána na skládku v údolí, v budoucí záplavové oblasti.
Spolu se skrývkou se budují provizorní kolejiště a zařízení staveniště, pokračuje odlesňování svahů.
Probíhá skrývka i v budoucí stavební jímce s minimální mechanizací a množstvím ruční práce. Těžení se provádí klíny, sochory a šramačkami.
Bagr byl uveden do provozu až 3. 12. 1948.
Hloubená pravobřežní stavební jímka je pomocí ocelových štětovnic a hrází z vytěženého materiálu oddělená od řečiště Svratky.
Stavební jáma je hloubena pro základy prvních bloků hráze A, A´,B, B´ a C.
Rovněž byly vylamovány základy pro budoucí hydroelektrárnu.
Při hloubení jímky se po odtěžení zeminy pomocí sbíječek, částečně vrtaček a odstřelů, odstranily nesoudržné skalní vrstvy.
Pracuje se na tři směny – 120 dělníků (květen 1950) – výkon až 350 m3 výlomu za den.
Snímek z května 1949.
V polovině roku 1949 byl na stavbě 650 dělníků.
Pohled na místo bývalého vírského splavu a stavidla u náhonu pro továrnu Rotter, vpravo původní cesta, která nadále sloužila k běžnému provozu.
Voda z řeky Svratky byla odvedena pod splavem do nového řečiště.
Práce v základové jímce pokračují.
Odstraňování kamene po odstřelu a nakládání do vozíků drážky – vše ručně!
Ruční začištění dna základové jímky, odstraňovaní veškerých uvolněných kamenů.
Současně musela být jímána a odčerpávána vyvěrající voda. K tomu byly hloubeny studně, ze kterých se voda odčerpávala.
Před ukládáním betonu se provádělo tzv. torketování – nástřik skály směsí cementu a jemného písku pod tlakem pomocí torketovacího stroje – vrstva cca 2 cm.
Kopie obrázku ze stavebního deníku ze dne 16.10.1949.
První beton do základů přehradní zdi byl položen 27. 9. 1949 v 9,35 hod. na výpustném bloku A.
Celkový pohled na staveniště ze září 1950
- v pravobřežní stavební jímce se betonují přehradní bloky A a A´ s výpustným potrubím (vpravo, potrubí vodorovné) a tzv. elektrárenské B a B´( vlevo, lomené).
Přehradní beton je dodáván od „provizorní „ betonárny drážkou, která je vedena přes přemostění cesty a řečiště.
Dál pokračují práce na odtěžování obou svahů a skládkování v údolí.
Postaveny 2 ks Wolfových jeřábů o nosnosti 2 tuny – byly využívány k dopravě betonu od 31. 5. 1950.
K 30. 6. 1950 bylo na stavbě 741 dělníků.
Detailní záběr budovaných bloků.
Potrubí dodaly Vítkovické železárny (VŽ) Ostrava a pracovníci VŽ provedli montáže, včetně tlakových zkoušek.
Dva ks potrubí elektrárenského (zahnutá) v blocích B a B´jsou již uložena (Ø 2 000 mm) a částečně zabetonována.
Před nimi vylámaná ve skále jímka pro hydroelektrárnu – výlomové práce dokončeny v září 1950.
Vpravo dva kusy výpustného potrubí (vodorovné), rovněž smontovány a uloženy.
V pravém horním rohu je vidět budování betonových válcových sil pro novou drtírnu kamene.
Montáž a uložení výpustného potrubí ( Ø1 800 mm) do bloku A´.Otvor s přírubou slouží pro napojení odvzdušňovacího potrubí (Ø500 mm).
Další fáze betonáže bloku A nad výpustným potrubím.
Viditelné odvzdušňovací potrubí (Ø 500 mm) napojené kolmo na výpustné potrubí, bude vyvedeno hrází nad max. výšku hladiny.
Vpravo mostní konstrukce pro vozovku nad blokem „0“.
První použití kabelového jeřábu k betonáži.
V 21. listopadu 1950 byla dokončena montáž kabelového jeřábu o rozpětí 456 m a bylo provedeno předběžné převzetí.
Jednalo se o staré strojní zařízení, jehož opravu provedli pracovníci firmy Transporta Chrudim.
Pro závady (prasklé tažné lano a další) nemohl být uveden do provozu.
Oba snímky jsou z pozdějšího období.
Poprve byl kabelový jeřáb využit při betonáži s koši na beton, (které navrhli a ve vlastních dílnách vyrobili pracovníci stavby) 5. října 1951.
Pokračuje budování bloků elektrárenských a výpustných. Kolejiště drážky pro dopravu betonu je rozšířeno a na zvýšených pilířích dovedeno až do prostoru stavby.
V pozadí stavební dvůr, kde byla pila, sklad řeziva, dílny údržby strojní a elektro, laboratoře.
Foto z první poloviny roku 1951 – k 30. 6. bylo na staveništi 640 dělníků.
Počátkem srpna 1951 pracovníci ČKD Blansko dokončili práce na výpustném potrubí a Johnsonech (uzávěry), včetně zkoušek těsnosti.
Vpravo nahoře zařízení nové drtírny se sily na drcené frakce, buduje se konstrukce pro betonárnu a sila na cement a písek
Pilíře mostovky pro dvoukolejnou drážku v sousedství bloku 0.
Vozíky s koši na 5 tun betonové směsi pro přepravu od betonárny pod kabelový jeřáb na staveništi hráze.
Pohled ze zátopové oblasti na staveniště elektrárenských bloků (vpravo) a výpustných bloků.
Vpravo byly již založeny bloky C , D (stojí na něm jeřáb) a E (poslední vpravo).
Kolejiště pro dopravu betonu pod jeřáby od betonárny.
Vlevo patrný trigonometrický bod (věžička) pro zaměřování stavby hráze, dále zařízení staveniště se skladem řeziva.
Problémy se svorovým pásmem v podloží stavby hráze.
Závažným problémem pro celou stavbu přehradní hráze bylo svorové pásmo (kámen s menší pevností),které se táhlo pod bloky B´,B, A´,A,0,1– 8.
Po opakovaných jednáních zaměřených na řešení problémů, bylo přistoupeno
na odtěžení tohoto pásma do větší hloubky a po zachycení a svedení pramenů
bylo zabetonováno tzv. plombami a dodatečně zpevněno injektážemi.
V pravo jsou patrné 3 šahty, kde se po zabetonování prováděla porovnávací měření sedání základů (svor – rula).
Snímky ze stavebního deníku zachycují svorové pásmo…
… a práce ve svorovém pásmu.
S tímto problémem se potýkalo vedení stavby a nadřízené orgány prakticky do konce výstavby přehrady.
Zahájení betonáže levobřežních bloků.
Zahájením betonáže bloků 7 a 8 na levém břehu si vedení stavby vytvářelo podmínky pro lepší organizaci práce v následujícím roce.
Výlom základů byl ukončen v září 1951, betonáž zahájena v říjnu 1951.
Rozestavěné bloky 4,5 a 6 – nižší , a bloky 7,8, a 9 vpravo.V pozadí drtírny a betonárny.
Stav v polovině roku 1952.
Na staveništi bylo k 30. 6. 1952 680 dělníků.
Bez náročmé a přesné práce tesařů se stavba přehrady neobešla.
Na snímku tesařská četa při přípavě bednění – prostřední z tesařů je pan Pavel Štyndl z Víru (dále Zdeněk Krejčí a Ladislav Sperlinger – bez záruky).
V pozadí hrubá stavba hydroelektrárny.
Snímky ukazují připravená bednění. Jednotlivé bloky jsou od sebe odděleny a jsou betonovány postupně, po tzv. bločcích, 50 cm vysokých.
O betonování jednotlivých bločků vedli technici na stavbě přesnou evidenci ve stavebních denících.
Beton je již dodáván i z nové betonárny – od 21. 8. 1952.
Levobřežní část hráze. Je vidět vláček, který přiváží betonovou směs (na mostě nad přepadovým blokem 0) a koš s betonem zavěšený na jeřábu.
Dole vpravo, bednění pro základovou šachtu v hrázi.
Následuje těžká práce betonářů, kteří pracují ve dvou i třech směnách – na snímku vysypání dopravního koše. V pozadí stavební dvůr s „ provizorní“ betonárnou.
Na snímku parta mistra Františka Tomáška z Rodkova, s lopatou Štěpán Dostál z Rovečného, vlevo u koše pan Dočekal z Nyklovic.
Patrná místa po vibrování betonu vibrátory (45 kg) V – Dur.
Betonová směs byla ručně rozprostřena po ploše bločku …
… a pomocí vibrátorů udusána.
V zimním období,při mrazech, bylo nutné bločky před betonováním ohřívat
a po zabetonování zakrývat, bedněním chránit před promrznutím.
V létě pak chránit proti rychlému odpařování vody kropením.
Znovu práce na základové skále.
Vlevo v betonovém bloku otvor základové štoly, která prochází celou hrází.
V září 1952 řešilo vedení stavby způsob betonáže s využitím kabelového jeřábu a jeřábů Wolf současně, pro lepší využití kapacity betonárny.
Stavba hráze v průběhu roku 1952.
Vlevo budova budoucí hydroelektrárny , bloky A, A´.Uprostřed blok 1, vpravo bloky 3 – 6 v různých stupních rozestavěnosti.
Výstavba probíhala v denní i noční době.
V popředí silueta budovaného mostu a jezu pod hrází přehrady, jeřáb Wolf
Pohled na staveniště ze zátopové oblasti a řečiště Svratky.
V letech 1952 a 1953 působila na staveništi přehrady tzv. kulturní brigáda malířů z brněnské pobočky Svazu výtvarných umělců (akademičtí malíři Dvořáček, Bruckner, Kostrhon a Štolfa), která měla umělecky dokumentovat postup výstavby. Maloval zde své obrazy i Alois Lukášek z Nedvědice.
Na snímku perokresba akademického malíře Vojtěcha Štolfy.
Snímky z let 1952 a 1953.
Vlevo nahoře železobetonová konstrukce pro pravobřežní dráhu kabelového jeřábu.
Na levobřežních blocích jeřábové dráha – kolejiště pro jeřáb Wolf.
V údolí za hrází stavební dvůr a nově budovaná silnice Vír – hráz přehrady.