Vodárenské využití Vír I

I když bylo vodní dílo Vír I koncipováno jako víceúčelové, s vodárenským využitím se při vodoprávním povolování stavby nepočítalo.
Přesto již při betonáži bloku C bylo pro případné vodárenské využití vody z přehrady vloženo potrubí o Ø 350 mm zakončené uzávěrem.

Požadavek se objevil brzy po dokončení stavby a to především s rozvojem těžby uranové rudy na Bystřicku. Bylo rozhodnuto řešit potřebu pitné vody v oblasti využitím vodárenské nádrže Vír.

Na pravobřežním svahu pod hrází byla vybudována provizorní úpravna vody – menší stavba vedle staveniště.
Stavba zahájena koncem roku 1958 a uvedená do provozu v roce 1960 s kapacitou 16 l/sec. Upravená voda je čerpána do vodojemu na kopci nad úpravnou, v Karasínském lese, a je dodávána do vodárenské sítě pro Bystřici nad Pernštejnem, Rožnou, Dolní Rožínku, a další obce.

Zaměřování budoucího staveniště úpravny vody.

S geodety, vlevo František Synek, stavbyvedoucí.

V prosinci 1960 byla zahájena výstavba nové úpravny vody, která byla dokončena a uvedena do provozu v prosinci 1964.
Denní kapacita 2.500 m3 upravené pitné vody. V plném provozu je skupinový vodovod od roku 1965 a dodává vodu pro oblast Nového Města na Moravě a Žďáru nad Sázavou. Z Víru pak pro závod Rotter a bytovky v jeho sousedství.

Prvním vedoucím úpravny vody byl jmenován Jan Hájek z Víru.

Pohled z pravého břehu od koruny hráze přehrady. Na snímku silnice Vír – přehrada a staveniště úpravny vody.

Vykácené stromy v místě, kudy povede vodovod do vodojemu nad obcí Karasín.

Budova v popředí je první úpravna vody, uvedená do provozu v roce 1960.

Provizorní úpravna vody – v provozu od roku 1960.

Stavbyvedoucí František Synek z Olešnice.

Základy budovy filtrů.

Betonování základové desky budovy s pískovými filtry. Časem byla budova prodloužena více vlevo pro zvýšení počtu filtrů.

Vybetonovaná plocha vlevo tvoří základ akumulačních nádrží, kde je schraňována upravená pitná voda před přečerpáním do vodojemů.

Rozestavěná budova.
Zřetelná je střední část a v pozadí prázdný prostor budoucí bystřické strojovny.

Bystřická strojovna.

Pohled na budovu, kde jsou nyní umístěna čerpadla ženoucí vodu do vodojemů na kopcích v okolí. Postupem času vedle této budovy vyrostla ještě „žďárská“ strojovna.

Střední část budovy z boku.

Zadní část hlavní budovy.

Vlevo „čiřič“, osmimetrový „sud“, v němž probíhá „vyvločkování“ nečistot před odtokem upravované vody do filtrů.

Mostek vede do budovy laboratoří.

Budova úpravny vody.

Pro zvýšení jejího výkonu a pokrytí vyšší poptávky po pitné vodě byla dále vlevo přistavěna budova žďárské strojovny a vpravo další budova pro pískové filtry.

Objekty úpravny vody před dokončením v roce 1964 …

… a současný stav.

Zásobní nádrž pod hrází a celkový pohled na úpravnu vody.

V letech 1988 – 2001 došlo k budování tzv. Vírského oblastního vodovodu (VOV) jako druhého zdroje pitné vody pro Brno a okolí.
Voda je pro tento vodovod odebírána za turbínou a tunelem prochází až do úpravny vody ve Švařci, dále přivaděčem do Brna a okolí.

Tím došlo k zásadní změně využití vodního díla Vír I, změnil se způsob jeho energetického využití a způsob jímání vody v nádrži. Zpřísnil se režim ochrany v okolí vodního díla a ochranná pásma zahrnují okolí všech přítoků.

Na výtoku od turbíny o výkonu 1, 15 MV, byla vybudována odběrná komora o objemu 950 m3 (vpravo pod zábradlím).
Odběr vody pro přivaděč VOV je z této komory.

Pro případ odstavení turbíny (opravy apod.), je zřízeno obtokové potrubí pro zásobování odběrné komory vodou.

V případě nižšího odběru vody pro VOV odchozí voda přepadovými okny do vyrovnávací nádrže. To umožňuje provoz turbíny i v době, kdy není vodárenský odběr.

Vedle komory odtok od turbíny o výkonu 6 MV bloku B.

V pozadí zásobní nádrže (pod mostem):