Překladiště a lanovka

Překladiště v Bystřici nad Pernštejnem

K zajištění plynulého zásobování staveniště cementem a říčním pískem, bylo součástí přípravy stavby i zbudování dvoukolejné železniční vlečky nedaleko železniční stanice v Bystřici nad Pernštejnem – místo zvané v Ochoze.

Na snímku hloubení záseku v terénu pro položení kolejí.
Vlevo část konstrukce pro budoucí sila na cement.

Snímky z července 1949.

Souběžně je budováno překladiště a stanice lanové dráhy.

Na snímku dřevěná konstrukce pro betonování základních železobetonových pilířů pod budoucí sila na cement.

V pozadí budova nádraží ČSD v Bystřici nad Pernštejnem. Je patrná trasa vlečky.

V kronice města Bystřice nad Pernštejnem kronikář pod titulem „Lanová dráha k přehradě Vír“ napsal:

K rychlejší dopravě stavebního materiálu na stavbu vodní přehrady ve Víru postavena od bystřického nádraží lanová dráha směrem na Bratrušín, Dvořiště k Víru. U lesa ,,Ochoze“ postaveno skladiště, k němuž od nádraží položena byla vlečka.

Dne 25. listopadu 1949 uzavřel MNV v Bystřici smlouvu o postavení lanové dráhy
na pozemcích katastru bystřického s českoslovens. stavebními závody – ČSSZ – závod BN 551 pro inženýrské stavby v Brně, které stavbu lanové dráhy prováděly.

Jinak dopravuje se stavební materiál nákladními auty z nádraží po silnici přes město
Bystřici n/P. Poněvadž tím provoz na této silnici byl přetížen a na mnohých místech
v zatáčkách silnice ve městě i nebezpečný, správa státních silnic rozšířila silnici od nádraží až k vile Jos. Vašice. Odtud vystavěla odbočku silnice přetínající silnici k Věchnovu, dálek Domovu učňů, podél rodinných domků pod Horou a na Starém městě u domu Ant. Zicha čp. 226 připojuje se na původní silnici. Od Domova učňů bylo nutno přes říčku Bystřičku postavit dva mosty a říčku regulovat.

Další úsek staré silnice až k dálnici u jatek bylo nutno rozšířit. Správa státních silnic
vykoupila domky po levé straně silnice, které tomuto projektu překážely. Jsou to dům Aloise Kaše čp. 222, Ant. Bílka čp. 219 Silvestra Šperlinga čp. 218 a domek stavitele Rudolfa Dvořáka čp. 405 u jatek. Kaša, Bílek a Šperling dostali stavební místo v horní části zahrady statku Vašina – Madr, obhospodařovaném Čsl. státními statky a stavební práce započaly na podzim 1950.

Úpravy silnice a mostů byly nutné i v další části trasy z Bystřice nad Pernštejnem do Víru a ke staveništi.

Část kolejiště vlečky a bednění pro betonáž sloupů pod budoucí sila na cement.

Budova sil na cement.

Cement byl volně ložen do krytých vagonů (v té době neexistovaly specielní cisterny na cement) a korečkovým zařízením dopravován do čtyř sil (4×200 tun).

Budova sil na cement, pod ní prostor pro plnění vozíků lanovky cementem.

Soustava pásových dopravníků pro ukládání (deponování) zásoby říčního písku – až 3 000 m3 bývalo skladováno.

Detail šnekového vykladače s korečky pro vykládání vagonů.

Stručný záznam uložený u fotografií v Muzeu v Bystřici n.P.- autor p. Fiala z Bystřice n.P.

Text:
(vlečka). Ochoze)
Doprava štěrkopísku (z Labe).
Doprava volně loženého
cementu.
Dráhy to natlačily do
prostoru, kde se vykládal
z vagonů do sil.
(šnekem.)

Lanovka z Bystřice nad Pernštejnem do Víru.

Součástí překladiště byla i počáteční stanice první části lanové dráhy, včetně pohonné jednotky – nižší budova vpravo od sil.

Výstavba úhlové stanice lanové dráhy jihozápadně od Dvořišť ve vzdálenosti 2,74 km od překladiště v Bystřici n.P.

Veškeré i velmi složité konstrukce byly dřevěné, postavené na betonových základech.

Výstavbu zajišťovaly tesařské čety stavby. Použité dřevo bylo získáno z odlesňovaných svahů v budoucí zátopové oblasti, zpracované na pile a tesárně, která byla součástí stavebního dvora na staveništi přehrady.

Pohled na úhlovou stanici od jihozápadu (od Bystřice n.P.).

Úhlová stanice dělila lanovku na dvě části a celá trasa se v tomto místě lomila.

Ve věžích byla na kladkách umístěna závaží, kterými se napínala nosná lana.

Vozíky se automaticky přepřahaly z jedné části lanovky na druhou.

Pohled na úhlovou stanici od jihovýchodu.

Rovněž stožáry lanovky – celkem jich bylo na trase 39, přes které byla vedena nosná a tažná lana byly dřevěné konstrukce na betonových základech.

Mimo to, v místech, kde trasa lanovky křížila komunikace, byly z bezpečnostních důvodů pod ní zbudovány dřevěné mosty.
V některých místech byly pod lanovkou nataženy ocelové sítě (údolí ve Víře nad továrnou Rotter a silnicí).

Trasa lanovky byla v některých místech vedena poměrně nízko nad terénem – snímky jsou z okolí Dvořišť z r. 1952(3) – zapůjčil Fr. Bukáček z Dvořišť (na snímku).

Skupina pracovníků, která prováděla opravu nosného lana u jednoho ze stožárů lanovky.

Druhý záznam uložený v Muzeu v Bystřici n.P. se váže k předcházejícífotce (autor p. Fiala ,který na lanovce pracoval).

Text:
Oprava.
Nosné lano se spustilo na zem, spojky se usekly a zhotovily se nové.
Závaží, které byly u Dvořiště se zvedly.
Bratrušín(Katovna).
rok 1954 . leden únor.

Lana používaná jako nosná, po kterých se pohybovaly naplněné vozíky,
měla Ø 32 mm.
Nosná lana na opačné straně (pro prázdné vozíky) měla Ø 24 mm.

Pohled na vozík lanovky.
Trasa lanovky vedla za budovou nynější správy přehrady.

Přes konečnou a poháněcí stanici lanovky se vozíky lanovky dopravovaly na staveniště přehrady ve Víře.

Dřevěnou konstrukcí přivážely vozíky lanovky potřebný cement a písek, který se ukládal do sil u betonárky.

Lanovka byla zakoupená jako havarovaná ve Švýcarsku. Repasi a montáž celého zařízení provedla firma Transporta Chrudim. Celková délka lanovky byla 7,68 km a její přepravní kapacita byla 20 tun/hod.

Lanovka byla uvedena do zkušebního provozu 30. 8. 1951.

Pracovala dle potřeby v nepřetržitém provozu(i ve dnech pracovního klidu) k zajištění dostatečných zásob u betonárek. V době odstavení provozu betonárek (zima) byla prováděna údržba zažízení.

V provozu byla do prosince 1955.

Od 21. 12. 1955 probíhala demontáž, která byla dokončena do konce března 1956.
V polovině března 1957 byly ukončeny hrubé práce na ostranění betonových základů pod sloupy lanovky na polích u Bystřice. Odvoz byl zajištěn po vyschnutí polí.

Konečná stanice lanové dráhy na staveništi přehrady ve Víru.

Kopie plánů pro stavbu lanovky Bystřice nad Pernštejnem – Vír a porovnání s leteckými snímky z roku 1953.

Překladiště s vlečkou a poháněcí stanice v Bystřici n. Pernštejnem – Nové Dvory a trasa lanovky s vyznačením stožárů a mostů nad vozovkami.

Část plánu lanovky s úhlovou stanicí mezi sloupy lanovky č. 13 a 14 v prostoru mezi Bratrušínem a Dvořišti, v údolí říčky Bystřice (dříve uváděn potok Říčka).

Poslední část lanovky ve Víru se stožáry č. 37,38 a 39 (na skále nad továrnou Rotter – uvedeno jako horní hamerský mlýn), poháněcí stanicí a odbočkou k vykládací stanici u sil na cement a písek u druhé betnárny.

Výseč z turistické mapy Žďárské vrchy – měřítko 1 : 50 000

V polovině srpna 1956 jednáno o předání zařízení překladiště v Bystřici nad Pernštejnem, která byla uvolněna stavbou přehrady.
Jednalo se o 2 sila na cement (k 1. 7. 1957) skladu a vlečky k 31. 12. 1957.

Nakonec rozhodnuto, že sila na cement a zařízení na vykládku vagonů si Ingstav ponechá.

Budova nádraží ČD v Bystřici n. P. – Nové Dvory dnes – pohled od Správy silnic.

Tímto prostorem vedlo kolejiště vlečky od nádraží k překladišti.

Za těmito budovami bylo překladiště a stanice lanové dráhy do Víru.
Dnes budova Správy silnic.